Tělesný a motorický vývoj u dětí

ci5JHcecgGcZ_s1600x1600

 

Již v průběhu těhotenství probíhá motorický vývoj děťátka. První

koordinace těla se dají ,,vypozorovat“ již v šestém týdnu těhotenství –

nejedná se však o žádné ,,tanečky v bříšku“, ale o jemné pohyby nožiček

a rukou. Ve třetím měsíce se přidávají také pohyby prstů, hlavičky a

trupu. K prudkým pohybům rukama i nohama dochází zhruba v pátém

měsíci těhotenství, kdy tyto pohyby začne cítit již i nastávající maminka.

 

Celkový motorický vývoj v prvních dvou letech po narození děťátka je

jedním slovem ,,jízda“, při které na sebe vzájemně působí tělesný

kognitivní* vývoj.

Pojďme se ale na tělesný a motorický vývoj podívat postupně..

 

 

Novorozenecké období

Za první novorozenecké pohyby jsou považovány reflexy, které jsou řízené

mozkovými centry. Mezi nejdůležitější reflex patří beze všeho sací reflex, který

zajišťuje funkci ,,přežití“. Další reflexy, neméně důležité, jsou také reflexy objímání

uchopování. Tyto reflexy zajišťují děťátku držení, díky kterému hledá pocit bezpečí

a opory.

Kojení v tomto období představuje v prvé řadě blízkost, doteky, něhu a až v druhé

řadě akt přijímání potravy.

 

 

 

Kojenecké období

V druhé polovině první roku se děťátko začíná pohybovat v prostoru. V tomto období

můžeme tedy začít pozorovat snahu o poznávání, dobývání a ,,získávání nového

území“. Zjednodušeně řečeno, děťátko si začíná více všímat a zajímat se o okolní

svět, který touží po kouscích poznávat. V prvních měsících, kdy je děťátko

,,odkázáno“ na celodenní ležení na zádech se musí nejprve vypořádat s gravitací, a

aby se udrželo zpříma. Okolo třetího měsíce se již kojenec snaží zvedat hlavičku a

kochat se okolím z polohy vleže na bříšku - koníčka (tzv. pasení koníčků). Další

snaha o pohyb celého těla přichází v podobě vzpírání se na rukou a loktech.

 

Mezi čtvrtým až devátým měsícem dochází k pohybu kolem své vlastní osy, tedy

první překulování z bříška na záda a opačně.

Dalším velkým zlomem je období mezi sedmým až desátým měsícem (i déle, záleží

na individualitě každého děťátka), kdy se děťátko pokouší o první plazení a následně

chození po čtyřech. Tímto zlomem je již vývoj natolik pokročilý a dochází k

postupnému vzpřimování a ke snaze o první posazení.

 

 

 

První krůčky

Ptáte se kdy začne děťátko chodit? Na tuto otázku není tabulka ani jasná odpověď,

která by dokázala upřesnit KDY. Jedna věc je ale stoprocentní – první krůčky přijdou.

,,Anička sice už může chodit na dvanácti měsících, kdežto Pepíček až na patnácti

měsících“. Každé děťátko je individuální, tedy i čas, kdy přijdou očekávané první

krůčky.

 

Jakmile začne děťátko samo chodit, začíná pro něj doba velkého objevování a

zkoumání. První pokusy o samostatnou ,,delší“ chůzi jsou pro děťátko velmi důležité.

Cítí se být ,,důležité“ a svůj nový um velmi rádo ukazuje svému blízkému okolí.

Děťátko toho také náležitě využívá a snaží se začít i běhat a objevovat tak další a další

část neprozkoumaného území.

 

 

 

Proč ještě nechodí?

Dříve se tvrdilo, že si dítě musí projít všemi výše uvedenými fázemi, v jasně daném

pořadí. Tento, dalo by se říci ,,mýtus“ už je dávno překonaný díky švýcarskému lékaři

Remymu Largovi, který velmi přesvědčivě dokázal, že tomu tak není. Neexistuje totiž

jednotlivý ,,správný“ postup stádií v motorickém vývoji. Proto neexistují žádné

tabulky, které by udávaly jasně stanovenou dobu pro začátek lezení, posazování, první

krůčky, atd.

 

Některé děti lezou dlouho, některé jen velmi krátce. Některé se pohybují velmi brzy v

sedu a bez opory, jiné zase dlouhou dobu jen lezou po čtyřech a některé se začnou

nejprve sami stavět, pokouší se o první krůčky, a poté se až naučí lézt.

Vše má svůj čas. To samé platí i u všech stádií motorického vývoje.

 

Pokud jste uvažovali někdy nebo uvažujete o cvičení, která mají ,,urychlit“ tempo

motorického vývoje, zapomeňte na to. Pokud děťátko samo nemůže chodit nebo na to

není ještě připravené, toto cvičení vyvolá pouze a jenom frustraci jak na straně

děťátka, tak i na straně rodičů. Velmi často také dochází k vyvolání opačného

výsledku, tedy odporu k dané ,,činnosti“ a celkovou blokádu dítěte.

V případě uzrálých motorických schopností však rodiče mohou podporovat nabyté

schopnosti.

 

Jak?

  • uspořádáním prostoru v bytě, kde se děťátko pohybuje

  • vytvořením bezpečných podmínek pro volný pohyb

  • vytvářením podmínek pro zvídavost – nabízením nových podnětů: hraček, prostorů, atd.

 

*Kognitivní funce: jedná se o jednu z hlavních oblastí lidské psychiky. Centrum

kongnitivních funkcí je uloženou v různých částech lidského mozku. Mezi kongnitivní

funkce také patří: koncentrace, řečové funkce, pozornost, schopnosti chápání

informací, rychlost myšlení

 

 

Přihlaste se prosím znovu

Omlouváme se, ale Váš CSRF token pravděpodobně vypršel. Abychom mohli udržet Vaši bezpečnost na co největší úrovni potřebujeme, abyste se znovu přihlásili.

Děkujeme za pochopení.

Přihlášení