Pláč patří mezi základní dorozumívací prostředky nejmenších dětí. I

klidné děti pláčou, hlavně tedy během prvních třech měsíců života. Pláč

je pro děťátko velmi důležitý, jedná se o způsob dorozumívání se svým

okolím. Pokud miminko pláče, většina rodičů si myslí, že cítí děťátko

nějakou bolest – ve většině případů tomu tak ale není. Děťátko může

plakat například z hladu, pocitu osamění nebo z důvodu únavy, pocitu

zimy či tepla.

Jak poznáme proč děťátko pláče? A jaké mohou být příčiny a typy pláče?

Jak poznat z jakého důvodu miminko pláče?

Proto, abychom poznali z jakého důvodu miminko pláče je zapotřebí určitou dobu

miminko pozorovat (zejména v době, kdy se teprve s miminkem ,,seznamujeme“ a

zvykáme si sami na sebe), abychom se naučili rozlišovat různé druhy pláče.

Pozorováním zjistíme nejen druh pláče, ale také jeho příčinu (,,spouštěč“), a tím tak

lépe dokážeme odstranit příčiny a pláč tak utišit.

O jaký druh pláče se jedná je možné poznat hlavně podle dvou faktorů:

1. DOBA TRVÁNÍ PLÁČE

2. INTENZITA PLÁČE

Tyto dva základní faktory se obvykle rychle mění v průběhu doby pláče. Proto je

velmi důležitý právě začátek pláče, ze kterého se již postupem času dá zjistit z

jakého důvodu miminko pláče.

Možné příčiny pláče

1. Pláč z bolesti

Jedná se o pláč ostrý a pronikavý, zejména v případě pokud jde o náhlou prudkou

bolest, např.: bolesti bříška při špatném zažívání nebo píchání v oušku. Jiné je to u

chronických bolestí v případě například dlouhodobé horečky nebo v době, kdy se

miminko necítí celkově dobře. V takovém případě se jedná o slabý pláč, který se

podobá nepravidelnému, ale stále přicházejícímu ,,naříkání“.

2. Pláč z hladu

U novorozenců se jedná o nejčastější pláč. Charakteristický je svým krátkým a

rytmickým výkřikem, který obvykle rychle nabývá na intenzitě a poté může budit

dojem, že se jedná o pláč z bolesti.

3. Pláč ze samoty nebo nudy

Budí dojem PROTESTU. Miminko se snaží tímto způsobem sdělit, že nechci být

samo nebo se mu nelíbí poloha, ve které se nachází. Jednoduše se snaží dát najevo, že

se necítí dobře, když je samo nebo touží po změně polohy.

Pokud na tento signál nikdo nereaguje – dochází k postupnému gradování jeho

,,protestu“ a může končit i ,,zlostným“ křikem.

4. Pláč ze ,,zlosti“ - naštvání

Nejčastěji se tento pláč objevuje pokud nejsou dostatečně uspokojeny potřeby

miminka. Jedná se o ,,křik“ - tedy velmi silný a intenzivní protest. Tímto křikem se

snaží miminko dát najevo svojí důvěru ve své okolí a zároveň tak žádá o pomoc.

Pokud dospělí na tento signál nereaguje a nechává děťátko ,,vyvztekat se“, může

později dojít k apatii děťátka, které ztratilo důvěru svých nejbližších, kteří nepřijdou

pomoci a postupem času se přestane dovolávat.

5. Pláč ze smutku

Tento typ pláče se obvykle nevyskytuje. Projevuje se zejména u opuštěných a

nemilovaných dětí nebo u dětí maminek, které samy duševně strádají a nejsou

šťastné, a tím tak nedokáží předat miminku radost a pocit bezpečí.

Pláč ze smutku se projevuje tichým sténáním a lkaním.

Důležité je zachovat klid

Při pláči děťátka se snažte zachovat klid a být trpěliví. Velmi často se stává, že když

miminko delší dobu stále pláče a nelze jej utišit, roste i nervozita a neklid rodičů, kteří

tím tak vyvolají další ,,stres“ pro miminko, které začne reagovat ještě větším pláčem.

V tomto případě je lepší položit miminko do postýlky (na hrací deku) a nechat mu

prostor pro zklidnění.